fasáda starého zámku
Hradní zděná zeď představuje jednu z nejvýznamnějších obranných architektonických součástí v dějinách středověkých opevnění. Tyto hrozivé kamenné zdi, které měly obvykle výšku 6 až 12 metrů a tloušťku až 3,5 metry, sloužily jako hlavní obranná bariéra chránící vnitřní prostor hradu. Návrh opevnění zahrnoval několik sofistikovaných obranných prvků, včetně cimbuří, štěrbin pro šípy a vystupujících ochozů. Cimbuří umožňovalo obráncům chránit se a zároveň vést protiútoky, zatímco štěrbiny pro šípy poskytovaly úzké otvory, jimiž mohli lučištníci zaměřovat nepřátele se blížející se ke zdi. Stavební konstrukce zdi obvykle zahrnovala masivní kamenné jádro potažené opracovaným kamenným zdivem, čímž vznikla téměř neprostupná bariéra. Inženýři tehdejší doby používali pokročilé stavební techniky, například mírně skloněný základ zvaný záklop, který posiloval základy zdi a zároveň pomáhal odrážet střely. Zděná zeď často propojovala řadu věží, čímž vznikla integrovaná obranná síť umožňující obráncům vést palbu podél celé délky zdi. Navíc poskytovala výška a tloušťka zdi efektivní obranu proti středověkým oblehovacím strojům, včetně beranidel a oblehovacích věží.